Heaven
Naleznete zde vše, co se týká křížových výprav
Něco jako můj deníček a další blbosti
Příběhy šťastné i smutné, ze života nebo absolutně smyšlené ...
Dnes soudím já Vás
V životě už jsem potkal spoustu lidí, ať už to bylo na ulici, na nádraží, v obchodě, ve škole. Každému, kterému jsem věnoval pohled, věnoval jsem mu rovněž svůj „soudní“ rozsudek.
Červená obálka
Našel jsem obálku na zemi, jakou barvu ona měla? Červenou, zdá se mi, něco říct mi tím chtěla. ...
O alkoholu
V tomto článku se nehodlám rozepisovat o složení, typech nebo chemických vlastnostech alkoholu. Jistě by to byl rovněž zajímavý článek, který si ale nechám na někdy jindy.
Může se stát aneb fejeton o loužích
Co vás první napadne, když uslyšíte větu : „Může se stát.“ V hlavě může vyvstat milion různých zakončení. Můžou být pesimistické i optimistické ...
Zapomínám
Zapomínám. Zapomínám důležité, obyčejné i úplně zbytečné věci ... Článek, o tom, co je pro mě opravdu důležité.
Vražda
Co je nejhorším zločinem? Vražda? Je to bezpochyby ona. Život je to nejcennější, co máme a proto je vražda trestána nejvyšší trestní sazbou.
Čas zlatých listů
Sedím na okně a dívám se ven. Počasí venku by se dalo popsat jedním slovem – hnusné. Je podzim, ale ne takový jaký známe z obrázků nebo fotek z kalendářů.
Balada o panáku
Byl panák, seděl sám, přišel za ním chlapec „Přijď někdy k nám.“
Svět
Do nákupního centra jménem Svět plného krámů, obchodů a lidí, přišel nový zákazník právě teď a sotva všechno vidí.
Iluze
Člověk považuje za nejhorší událost tu, která se mu už stala. Myslím si, že nejhorší je ztratit iluze a sny. Někdo považuje život za jednu velkou iluzi se spoustou snů.
Meeting (Story about a superhero)
It was an ordinary day for this season of year. The sun shined whole day, so outsider was hot. Sky was clear, no mark abou tany cloud. But it didn´t bothered William Larder. He worked in his small office in the 35th floor.
Kamarád
Díval jsem se na něj. Seděl v modrém křesle v ložnici jako obvykle. Díval jsem se mu do očí černých jako noc a vzpomínal na to, co všechno jsme spolu prožili.
Zpoždění
Každý se někdy splete. Říkáte si vždycky při tom: „ Tu chybu už neudělám.“ A přece se někdy stane, že se vám stejná chyba stane dvakrát během dne.
Soudruzi
„Pionýři, pionýři, malované děti!,“ tato píseň se nese 19 let po revoluci chodbami gymnázia. Zpívají to ti, kteří z doby komunismu nezažili. Jediný, kdo to z těch zpěváků zažil, bere celý koncert jako recesi a srandu.
Peníze
„ Za peníze si všechno nekoupíš,“ nebo „Peníze nejsou všechno.“ Podle mě, tyto dnes lidové a známé moudrosti musel říct nějaký chudý sedlák.
Učitel
Přece jenom hodil. Nebyla to špatná trefa. Zasažený učitel, který ještě před chvílí psal na tabuli vzorce pro teplotní objemovou roztažnost, zrudl. Vypadalo to, že chce něco říct, ale posměch třídy ho absolutně uzemnil. Sbalil si věci a odešel. Nadobro a úplně.
Napořád
Slovo o třech slabikách zvučných, slovo, které s láskou tyká si.
Čekání
Čekat lze na hodně věcí. Dá se říci, že prakticky na každou věc musíte aspoň chvíli čekat. Někdy se to čekání protáhne a mezitím ubíhají hodiny, dny, roky a občas se stane, že vám při tom čekání uteče pod rukama celý život.
Závist
Mezi nimi kvetla láska, kterou v kostele spojila lehká páska, krásná páska z hedvábí, a ten slib, že se nezradí.
Díky Lucko
Jak někdo může pít alkohol ve škole? S touto otázkou se teď setkáte snad v každé třídě na naší škole. Já si myslím, že je to snadné.
Myslel na to ...
Myslel na to, co ho čeká zítra. Dělal to často, každý den. Vždycky k večeru, když šel spát nebo ve vaně, kde se mohl odreagovat, tak jako snad každý člověk. V duchu si probíral, jak ten den bude asi probíhat.